Sobotní
poledne.
Mám
pocit, že jsem se ocitl v mrtvém městě. I když je podle zkušenosti měsíc
červen zde v Gruzii měsícem dešťů, je dusno na padnutí. Venku se nehne lístek a neuvidíš
živáčka.
I pan Pes zalezl někam do kouta a snaží se přežít polední dusno.
Šimon odjel na
poslední chvíli před odletem lovit zajímavé obrázky z hranice mezi Gruzií
a Jižní Osetií.
Sedím u
počítače a peru se s připojením. Žije si jako obvykle svým životem a vůbec
ho nezajímá, že chci dát na naše stránky nějakou tu informaci. Vesele si
každých pět minut spadne a já se mohu vzteknout.
Ale
největší problém je, že jsme již tři dny bez vody. Náš úpravný a neustále
zametaný a vytíraný domek se mění v doupě. Vodovod, který zásobuje kolem
tří tisíc domků v Tserovani nefunguje a naši nádrž na vodu se ještě
nepodařilo zprovoznit.
I nemocnice funguje v omezeném provozu a naši sousedé vše berou se
stoickým klidem. „Neteče
voda?“ „No, ona zase někdy poteče“.
A fronta na pár litrů vody na druhém konce vesnice, je přece tak dobré místo na setkání a
poklábosení.
Říkám si, jak by to vypadalo u nás, kdyby ve vesnici či městečku
s počtem obyvatel jako třeba Jičín, nešla tři dny voda. Kauza celostátního
významu, televizní štáby, interpelace politiků, hledání viníků. Tady se neděje
nic.
Občas
odběhnu k plynovému sporáku, abych zkontroloval, zda ještě vařím polévku,
nebo jestli pouštím plyn do ovzduší. Tlak tu kolísá tak, že někdy stačí, aby
závan z otevřeného okna uhasil všechny čtyři hořáky naráz.
Včera
začala rotace osazenstva naší mise. Saša odletěla a Šimon odlétá zítra. Střídač
Peter Nagy přilétá v úterý. Strávil
jsem část včerejší noci v Tbilisi u Važi.
Ráno jsme si zapnuli televizi. Valná většina se jich týkala, jak jinak,
následků loňské války, plánovaného ruského cvičení na Gruzínské – Ruské
hranici, které má začít za pár dnů, i zpráv, že ruská politická reprezentace
prý vyjádřila názor, že válečný konflikt nepovažuje za ukončený.
V zdejší televizi se objevili i spekulace, že ruská strana má chuť
obsadit území kolem Kazbegi.
Nevím, jak jsem koupil, tak prodávám, gruzínsky jsem se ještě nenaučil,
ale několik přátel zde, mi tuto informaci neustále opakuje.
Co
bude dál ? Nikdo neví.