Reklama
 
Blog | Jaromír Dolanský

Volby 2010 – 3

Odvaha říci svůj názor. Využívání podobných sítí jako je FACE pro politickou propagaci se stalo běžnou záležitostí. I já to dělám. Píši své krátké úvahy pod vlastním jménem a s rizikem, že si rozhněvám některé své přátele i "přátele". Cílem těchto krátkých úvah není boj za každou cenu, ale snaha vzbudit v ostatních zájem o věci veřejné - tedy o to, co se týká nás všech.

 

Samozřejmě neznám lék na všechny neduhy dnešní doby. Ale vím, že je mnoho věcí, které je třeba změnit.
Jenomže – oni se nezmění sami. Nepřijde spasitel, který mávne kouzelným proutkem a najednou bude z naší země ráj na zemi.

Děkuji všem, kteří reagovali na mé prohlášení, že jsem přijal kandidaturu na kandidátce KDU, jako člen EDS. A věřte, že i kritické hodnocení tohoto mého kroku jsou pro mě cenná.
Celkem si umím spočítat, že mé vlastní šance, stát se poslancem Parlamentu ČR jsou mizivé. A to je ještě ta jednodušší část. Protože to opravdu těžké by přišlo až potom. Snaha o prosazování toho, co považuji já a především lidé, kteří by mi dali důvěru.

Reklama

Nezměnilo by mě to? Nepodlehl bych tlakům politickým či lobistickým?

Složitá otázka a ještě složitější hledání odpovědi.
Jediná možnost, aby se tak nestalo, je kontrola. Moje i všech těch, kteří budou od května sedět v parlamentních lavicích.
Ale tu kontrolu musí dělat veřejnost – tedy my všichni.
A jsme u základní otázky.

 

A zároveň u první části mé dnešní úvahy. Totiž, kouzelný dědeček nepřijde, stejně jako Mikuláš v létě. A pokud budeme považovat politiky za lumpy a politiku a žumpu, neuděláme všichni vše pro změnu, potom nám zbudou jen hospodské žvásty a oči pro pláč.
A samozřejmě možnost říkat – já bych to udělal jinak, lépe.

A proč to všechno píši?

Je možná lhostejné, koho bude každý z nás volit. Ale je důležité vyjádřit se v těchto volbách k tomu, kam chceme, aby Česká republika směřovala.

Tedy – jít k volbám a přispět byť svým jediným hlasem k budoucnosti. Aby nám naše děti za pár let s výčitkou v očích neříkali – i ty můžeš za to, že tu máme to, co tu máme.
Zkrátka – každý by měl mít odvahu přijmout vlastní odpovědnost.
MÁME JI ALE SKUTEČNĚ, NEBO JSME OCHOTNI JEN ŽVANIT U PIVA  A POTOM NADÁVAT ?

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama