Reklama
 
Blog | Jaromír Dolanský

Gruzínské zápisky 4

Je to téměř rok, co se na Kavkaze rozhořela válka. Naše organizace zde pomáhala již v loňském roce a letos ve své činnosti pokračuje. Možná, že někoho bude naše práce zde zajímat. Více, včetně fotodokumentace, naleznete na www.helpgruzie.cz . Omlouvám se za příšernou úpravu, ale připojení je natolik nestabilní, že jsem rád, podaří - li se mi alespoň něco odeslat.

Náš kamarád Osetinec.

Čím déle jsme v Gruzii, tím méně rozumíme některým zdejším jevům.
V Tcerovani, kde je umístěna naše „základna“, je postaveno několik tisíc domků, neboli „kotců“, jak jim zdejší obyvatelé přezdívají.
Celá výstavba trvala neuvěřitelně krátké tři a půl měsíce. Je to samozřejmě vidět na otřesné kvalitě těchto staveb, ale lidé mají střechu nad hlavou, voda ( většinou ) teče, elektriku vypínají či padá rozvodná síť jen občas a plyn jde. Okolo některých domků se začínají objevovat zahrádky s bramborami, kukuřicí, mrkví. U některých narazíš i na květiny.
Domky jsou obecně dvou typů. Městské – tedy ty, které mají záchod přímo uvnitř budovy a vesnické. Tam člověk musí v případě potřeby využít zařízení, které je vzdálené asi dvacet metrů od domku a je naprosto typické pro oblast Východu, Rumunskem počínaje. Na koupelnu zapomeňte, teplá voda – nechte si zdát. Výhodou těchto domků však je, že pozemek kolem nich je o pár metrů větší a dá se tak vypěstovat víc brambor a zeleniny.
Zajímavé je obsazení těchto domků. V podstatě se dá říci, že obyvatelé jsou ze dvou regionů, které již téměř před rokem obsadila ruská armáda.   

 

                                                       Achalgori a Tschinvali.   Lidé z Achalgori se mohou bez problému vracet do svých domovů, dá se říci, že nepřišli téměř o nic. Na hranicích jim stačí prokázat se pasem, dokazujícím, že jsou z Achalgori. Projdou bez problémů. V jejich vesnicích, kde žijí jak Achalgorci, tak Osetinci, zůstali jejich příbuzní, jejich domy jsou neporušeny, dobytek jim nikdo nezabavil. Jen práce tam není. Stačí, aby v Tcerovani došlo k výpadku elektriky nebo vody a již se stěhují zpět do svých vesnic. Za pár dní se zase vrací, přivážejí si zpět potraviny a víno.  Jejich malé pozemky kolem domků zde příliš udržované většinou nejsou. Nějaké ta prkna mezi domkem a prašnou či blátivou silnicí, aby se neutopili v bahně, když začne pršet, v oknech deky či jiné hadry. Ve vysoké trávě, ve které se to hemží výhonky konopí, kolem domku žádné vyšlapané cestičky.

Druzí obyvatelé Tcerovani jsou lidé z Tschinvali a okolí. To jsou opravdoví běženci. Mnozí utekli jen s dětmi v náručí a v tom, co měli právě na sobě. Takových osudů známe nepřeberně. Někteří z nich sice dostali domky zde, někteří v jiných menších vesnicích. Ale velká část jich skončila v provizorních ubytovnách v Tbilisi. (Jak to v těchto ubytovnách vypadá, popsal v jednom ze svých článků zde na webu Šimon Pikous.) Tito lidé často nedostali ještě vůbec nic. Žádný domek, žádné finanční kompenzace.
Ostatně, klíč k rozdělování financí a domků jsme také nepochopili. Někdo dostal domky tři až čtyři na rodinu, někdo dostal kompenzaci 10.000 dolarů, někdo 15.000, někdo nic. A přitom, lidé byli ze stejné vesnice, žili vedle sebe, měli stejný či podobný majetek, v rodině žil obdobný počet lidí.
Přímo naproti našemu domku žije přes ulici jeden z Osetinců. Před několika dny nás pozval k sobě do domku. Patří mezi ty, kteří se domek snaží alespoň trochu zútulnit, alespoň trochu ho dát do stavu, ve kterém se dá přežívat. Odřízl již zplesnivělé spodky ze sádrokartonu a nahradil je omítkou, Upravil si vnitřní zařízení, ze dřeva palet stloukl část nábytku, další si koupil. Ve vesnici zde žije sám, celá jeho rodina zůstala v Achalgori.
Přiznává poctivě, že vlastně není žádný běženec. Nabídli mu zde domek, dostal možnost a tak ji prostě využil. Nalezl si zde práci, o kterou v Achalgori přišel, pomáhá svým sousedům zde. A když je mu příliš smutno po vlastním domě, po stromech na jeho pozemku či po studené řece, která teče kousek od něj, když se mu stýská po příbuzných a přátelích, kteří nevyužili nabídky a domek zde nepřijali, sedne do auta a na pár dní zmizí………….

Reklama